V předchozích dvou dílech jsme si řekli něco o kreativitě, kreativním a kritickém myšlení a ukázali si, jak funguje model/proces CPS. Nyní se podíváme na několik principů, která pomohou vymáčknout z CPS ještě víc.
Kreativní řešení problémů (Creative Problem Solving, CPS) balancuje na pomezí mezi kreativním a kritickým myšlením. Pro opravdové zvládnutí CPS je nutné využívat obou dvou, což je pro mnohé z nás složité. Ostatně o tom jsme se bavili už v prvním díle tohoto seriálu. Existuje celá řada doporučení, nástrojů a principů, jak ze sebe dostat maximum a neztratit se na cestě procesem CPS.
Řešení problémů je tvrdá práce s níž pomůže blok a tužka
Řešit problémy je práce, které potřebuje čas. Není to práce na 5 minut, ale na hodiny a není to práce odpočinková, ale tvrdá. Nápad se může jen tak objevit v hlavě, ale pravděpodobně to tak nebude. Kreativita je o práci; o tom, že si sednete a budete produktivně myslet a to vyžaduje snahu a pořádné úsilí. Když je mozek unavený, pomůže dát si pauzu, vypnout, jít si zaběhat, přijít na jiné myšlenky, zapojit další smysly. Naše podvědomí stále pracuje a zpracovává nové podněty z okolí. Tyto podměty mohou vyvolat asociace, které nás mohou posunout.
Kreativitě nejvíc pomůžete, pokud u sebe budete mít papír a tužku — vždycky. Pokud vás cokoliv napadne, neváhejte a zapište si to, nakreslete, namluvte do diktafonu. Všichni rychle zapomínáme a představa, že nápad doneseme v původní podobě domů (do práce, …), je mylná. V jakékoliv fázi CPS si pište seznamy. Čím delší, tím lepší a ve fázi generování nápadů to platí čtyřnásob. Předem se musím omluvit, ale psaní a tvorbu seznamů zdůrazním mnohokrát. Inu, je to důležité…
Seznamy nápadů a své poznámky nevyhazujte. Kdykoliv i po letech se k nim můžete vrátit a s novými zkušenostmi uvidíte nápady v novém světle. Takto pracoval i Thomas Edison; uchovával si poznámky, jimiž rutinně procházel. Mimochodem, on měl celkově svůj čas rozvržený do velkých detailů — předepsal si, kolik udělá vynálezů týdně, kolik hodin stráví nad poznámkami, kolik experimentů realizuje… Nové zkušenosti a nové objevy mu umožnily se dívat na předchozí nezdary z jiných úhlů a mohl tak dříve nepovedené pokusy dotáhnout do zdárného konce. Když nebudete vědět kudy kam, tak si projděte poznámky. Určitě vás něco napadne a vy se budete ptát, jak je možné, že jste to neviděl(a) dříve…
Principy pro generování alternativ
Mějte svou mysl otevřenou a nehodnoťte nápady moc brzy, to práci znehodnocuje. Aktivity a zvyky, které vás nutí přehlížet myšlenky, zapomeňte. S hodnocením variant není třeba předbíhat, dostanete se k tomu v dalších fázích procesu.
- Oddělte generování myšlenek od jejich hodnocení, vytěsněte cenzory. Snažte se vyvarovat jakékoliv kritiky během generování nápadů. Cenzoři nejsou jen ostatní lidé ve skupině, můžete to být stejně tak i vy, resp. váš mozek, kterému nedáte požadovanou volnost říct vše, co ho napadne.
- Usilujete o kvantitu. Kvantita často plodí kvalitu. Ludwig van Beethoven skládal opravdu hodně, nicméně pouhý zlomek z jeho díla se hraje dodnes. Když tvořil, byl schopen na začátku týdne napsat převratné dílo, aby konec týdne zakončil dílem podprůměrným. Podobné to bylo v práci Thomase Edisona či Alberta Einsteina. Ten má na kontě řadu článků a publikací, avšak jen pár z nich je opravdu slavných, převratných a v neposlední řadě inovativních. Kvantita není pejorativní pojem, tak se jí nebojte, dá vám spoustu zajímavého materiálu, se kterým můžete dál pracovat. Pište seznamy a dělejte je řádně dlouhé, pište spatra, pište dlouho. Sami budete překvapení, kam vás mohou seznamy a asociace dostat.
- Akceptujte všechny nápady. Nenechte žádnou myšlenku proklouznout. Vše, co vám přijde na mysl, zachyťte — ať je myšlenka sebedivočejší, pošetilá či nereálná. Vše. Takové myšlenky mohou sloužit jako mentální odrazový můstek pro něco převratného a velmi skutečného. Je důležité provětrat mozkové závity a nebýt líný. Pokud to nepřijde hned, dejte tomu víc času a zkuste to znovu.
- Kombinujte i zdánlivě nesouvisející. Jistě to znáte, když se bavíte s dobrým kamarádem, že jedna věc váže druhou a vy se za chvíli dostanete úplně někam jinam, než kde jste začali. Stejné je to i s myšlenkami. Snažte se nechat odvést někam jinam, snažte se kombinovat, snažte se nechat ovlivnit asociacemi. Co může být slepá ulička pro vás, může být impuls pro někoho jiného.
Principy pro práci s alternativami
Vytvořili jste dlouhé seznamy variant a nápadů, co s nimi teď? Teď je musíte důkladně projít a probrat, zhodnotit a prozkoumat, vybrat a vytřídit, nic menšího. Bohužel, někteří znají jen jeden způsob, jak se vypořádat s tímto úkolem — bez milosti vyházet vše, co se už od prvního pohledu nehodí. To je stejně dobrý přístup, jako kdybyste na červenou zadupli brzdu, co to dá. Ano uznávám, i tak to jde, pravděpodobně ale budete sešlápnete brzdu zvolna do hladkého zastavení. Podobně pracujte i s variantami. Probírejte je důkladně a s rozmyslem a mějte na mysli, že žádný nápad, který jste napsali, není jen snůška chyb a omezení. Na každé variantě se dá najít kousek užitečného, který se dá použít (někde jinde). Bez tohoto poctivého hodnocení se o moc ochudíte.
- Posuzujte s nadhledem a analyzujte konstruktivně. Když začnete s hodnocením variant, neshazujte je ze stolu bez rozmyslu, podívejte se, co by se na nich dalo využít. Je důležité vědět, proč vlastně nápad zamítáte. Běžte do hloubky, dejte analýze čas a nenechte se zmást prvním dojmem. Dobře funguje, když se zeptáte: „Co dobrého mi tento nápad může dát?“ nebo „Jak by se dal tento nápad vylepšit?“ A opět si udělejte seznam věcí, které vás napadnou. Podtrženo a sečteno, používejte konstruktivní ne destruktivní myšlení.
- Hodnoťte jasně a metodicky. Hudba komponovaná podle určitých pravidel nám zní libozvučně — náš mozek dokáže jednotlivé tóny správně dekódovat a pochopit. Naopak pokud tento řád hudba nemá, působí rušivě a tvoří v nás vnitřní napětí. Rádi také řadíme věci do skupin podle určitých charakteristik; lépe se nám s nimi pracuje a snadněji jim rozumíme. Lidský mozek má jednoduše řád rád. Kreativní práce je jednodušší a méně stresující, pokud řád využijete, pokud je váš přístup metodický a promyšlený. Vytvořte si kritéria, podle kterých budete varianty hodnotit a nezastavte se jen u formálních a logických kritérií, hodnoťte také pomocí vašich vnitřních hodnot, pocitů a selského rozumu.
- Zvažte jak originalitu, tak realizovatelnost. Originální myšlenky, které nejsou realizovatelné, jsou na nic. Stejně tak realizovatelné myšlenky, které nejsou dostatečně originální, nebudou tím, co vám vytrhne trn z paty. Hledejte v nápadech obojí – nová a vhodná řešení.
- Neuhněte z cesty. Hned od začátku musíte vědět, kam se chcete dostat. Musíte vzít první bod CPS za svůj a nepřeskočit ho. Pokud nevíte, kam jít, tak jak víte, že neskončíte někde úplně jinde? Taktéž nadšení z podnikané cesty vás může svést z kurzu. Nenechte se. Vaše cesta má účel, který chcete splnit, tak za ním běžte.
Příště, až budete nad něčím přemýšlet, si zkuste své myšlenky sepsat na papír a nehodnoťte je v průběhu psaní. Mně osobně to pomohlo přijít na souvislosti, které bych pravděpodobně přehlédl. Dejte si s hodnocením na čas — není to ta nejzábavnější práce, kterou si dokáži představit, ale funguje. Chce to ale vydržet a nepolevit.
Zde tento krátký seriál ukončím, nicméně nevěřím, že bych se ke kreativitě či CPS nevrátil.
Pokud jste některé rady vyzkoušeli, jaký z nich máte pocit? Jestli něco, co pro vás funguje nejlépe?